Parlament se ptá..

V dubnu jsme začali naše tradiční pásmo rozhovorů s různými lidmi na naší škole, abychom vám je představili a trošku vám přiblížili jejich každodenní práci a povinnosti, které jejich pozice ve škole přináší. První jsme se zeptali naší školní psycholožky Mgr. Moniky Hercegové.

P: Jak pomáháte dětem, které za Vámi přijdou?
M: „Především naslouchám. Snažím se zajímat o to, co děti trápí, nehodnotím je, nekritizuji a hodně se ptám. Jde mi o to, aby se u mě cítily v bezpečí a mohly otevřeně mluvit.“

P: Jste ve své práci spokojená?
M: „Moc mě to baví. Opravdu. Cítím, že tahle práce má smysl.“

P: Máte děti?
M: „Ano, mám dvě dcery.“

P: Co Vás přivedlo k profesi psycholožky – a nakonec školní psycholožky?
M: „Na základní škole jsem měla samé jedničky a rodiče chtěli, abych šla na gymnázium. Já jsem ale chtěla být učitelka v mateřské školce. Rodiče se chtěli o mém dalším studiu s někým poradit a vzali mě k psycholožce. Její práce mě přišla moc zajímavá, líbilo se mi, jak se mě ptá, jak se zajímá o můj názor. Vlastně díky ní jsem se rozhodla vystudovat psychologii a věnovat se právě dětem.“

P: Jsou pro Vás některé případy náročné?
M: „Ano, určitě. I já někdy potřebuju pomoc, a tak sama chodím k psychologovi na tzv. supervize. Je důležité vědět, že si člověk nemusí všechno nést sám a může to s někým sdílet.“

P: S jakými problémy se na Vás děti nejčastěji obracejí?
M: „Často řešíme úzkosti a různé strachy, vztahy s kamarády nebo problémy v rodině. Děti také často řeší, že je nebaví škola nebo jim nejde učení.“

P: Chodí k Vám děti rády?
M: „Troufnu si říct, že ano. Některé děti totiž za mnou chodí samy od sebe. To je pro mě důležité znamení, že se nebojí a důvěřují mi.“

P: Jak často k vám děti chodí?
M: „Každý měsíc mě navštíví asi 10 až 15 dětí. Za den stihnu většinou tři děti. Chodí za mnou také rodiče a jsem k dispozici i učitelům.“

P: A jak relaxujete po náročném dni plném starostí a problémů jiných lidí?
M: „Naučila jsem se nechávat svůj pracovní sešit s poznámkami zamčený v kanceláři. Doma se pak odreagovávám třeba i sledováním nějakého přihlouplého seriálu. I to je způsob, jak si vyčistit hlavu.“